Povídky
NEMUSÍ PRŠET, STAČÍ KDYŽ K(R)AFE
NEMUSÍ PRŠET, STAČÍ KDYŽ K(R)AFE
„Kdepak,“ zavrtěl hlavou pan Turek a ubrouskem smetl ze stolku pár smítek. „Nezlobte se. Já jsem spíš duchovně, než nábožensky založený. Víte, pane faráři, já proti náboženství nic nemám, ale nějak mi všichni ti svatí, očistce a tak vůbec to všechno kolem, prostě nesedí.“ „To nic,“ mávl rukou šedovlasý farář Read more…
Tak tys mi tu chyběla, pomyslel si Turek. Právě prošel katarzí a cítil se nesmírně unavený. Věnoval se přípravě její objednávky, soustředil se na dokonalý poměr kávy a mléka, zatímco slečna White stále něco žvatlala. Znal jejího otce Petra Bílého. Byl to fajn chlap, ale pil jen prach z cest Read more…
Za paní Zrnkovou zaklaply dveře. V kavárně se rozhostil klid. Sebral šálek s dopitou kávou, odnesl talířek po básníkovi Černém. Všechno vložil do myčky. Zmáčkl nerezový knoflík a zaposlouchal se do šumění horké vody. Nad myčkou problikával kávovar. Modré led diody odměřovaly čas . Blik, lik, ik. Blik, lik, ik… Read more…
Pan Turek se na paní Zrnkovou usmál a lehce přikývl. „Ale jistě, jistě. Náš zákazník, náš pán. Ve vašem případě tedy paní, kterou milerád obsloužím. Přála jste si štamprličku, bude štamprlička. Dáme griotku?“ Paní Zrnková se začervenala. „ Vy mě znáte jako své boty.“ „Co bych to byl zač, kdybych Read more…
„Pane Turek,“prosebně zvedla oči paní Zrnková, zamíchala kávu a zaťala lžičku do zákusku, „vyprávějte, vy vždycky máte takové zajímavé historky.“ Pan Turek se chvíli skromně ošíval, ale očím paní Zrnkové se nedalo odolat. Srkl si lahodné kávy a spustil: „Stará Králová, podivínská žena, žila sama v chalupě na kraji lesa. Read more…